Many years ago... - 8.díl

26. února 2012 v 22:23 | Tezz |  Many years ago...
Tak tu máte další díl :)) Teď budu psát tak dlouho, jak vydržím být vzhůru - poslouchám The HITS Radio a Liama tam ;))

Řekl to tak něžně… Věděla jsem to - i když by to nevyšlo, navždy bude on ten pravý.

Chytil mě za ruku. ,,Tak půjdeš?'' zeptal se se smíchem. Stiskla jsem jeho ruku a rozběhla se po ulici, Louise jsem 'táhla' za sebou. ,,Hej, Tess, nemusíš tak valit!'' ,,Ale ano, musím!'' křičela jsem na něj se smíchem. ,,Ne, to nemusíš!'' Prudce zastavil a já málem spadla, jak jsem musela rychle zabrzdit. ,,No tak, užijme si to!'' řekl. ,,A co teď asi děláme?'' odpověděla jsem mu se smíchem. ,,Užíváme si to, ale ne dost a ne tak, jak bych chtěl,'' odpověděl. ,,A odkdy se dělá všechno podle tebe?'' smála jsem se. ,,Ale dobře, máš pravdu, můžeme trochu zvolnit,'' zazubila jsem se. ,,TY zvolníš,'' zasmál se. Přikývla jsem a aniž bych pustila jeho ruku jsem pomalou chůzí pokračovala v cestě.

,,Tak, kam bys chtěl zajít?'' zeptala jsem se po chvíli ticha. ,,Je to na tobě, ale osobně mám chuť na mrkev.'' Začala jsem se smát. ,,Na mrkev?! Děláš - si - srandu?'' snažila jsem se odpovědět mezi výbuchy smíchu. Louisovi se to asi moc nelíbilo, protože mu tvář zvážněla. ,,Co je? Copak ty nemáš nějaké oblíbené jídlo? Mám rád mrkev, no.'' Poznala jsem, že jsem se neměla vůbec smát. ,,Promiň, Loui, já to tak nemyslela,'' řekla jsem omluvným tónem a zakoukala jsem se mu do očí. Chvíli dělal uraženého, ale potom se mi zakoukal do očí také. Šli jsme takhle pěknou chvíli, až Louis zastavil. ,,Co se děje, Lou?'' Usmíval se a koukal na mě. Přitáhl si mě k sobě a přiblížil svůj obličej k mému. Nevím proč - vždyť to jsem si celou dobu přála, ale ucukla jsem. ,,Loui, prosím, ještě mě moc neznáš, nemůžeš to začínat tak brzo,'' koukla jsem na něj se slzami na krajíčku. ,,Máš pravdu, Tess, nevím, co se to stalo. Omlouvám se.'' Bylo vidět, že ho to také mrzí. ,,Ale neříkám, že to je špatný nápad, pro budoucnost…'' usmála jsem se. Bylo vidět, že se mu ulevilo.

Když jsme došli na konec dlouhé ulice, ve které jsem bydlela, Lou se zeptal: ,,Kam teď?'' Měli jsme před sebou tři cesty. ,,Do cukrárny, co ty na to? Mají tam to nejlepší kafe! Ještě lepší, než ve Starbucks!'' ,,Tak to ti ani trochu nevěřím! Starbucks je nejlepší!'' zasmál se. ,,Tak to jsi ještě neochutnal Lindinu kávu. Pojď, musíme to napravit!'' řekla jsem a vtáhla ho za sebou do malé uličky vlevo.

Názory? :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Small K. Small K. | Web | 26. února 2012 v 22:27 | Reagovat

Úžasné!:) Honem pokráčkooo :D
Aha :D to mě ani nenapadlo ! :D

2 Small K. Small K. | Web | 26. února 2012 v 22:33 | Reagovat

Jojojooo!:D Další díl!:D Hele mě to taky dneska vůbec nemyslí ;) a zvrat?:D Louik bude táta :D

3 Small K. Small K. | Web | 26. února 2012 v 22:43 | Reagovat

Škoda!:D Ale aspoň se dočkám :)) :D
No že váháš!:D Liámek mi tu krásně hraje :) Ale už to budu muset vypnout, jdu chrupčit :D :/ takže se nedočkám Louise!:(

4 Michaele Michaele | Web | 26. února 2012 v 23:03 | Reagovat

To je napínák, pokrááááčko :)

5 maya maya | 27. února 2012 v 13:43 | Reagovat

ůžasné!♥ skvěle píšeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama